Zlatá a stříbrná

„Cože, vy nevíte, kolik je vám let?” diví se novináři na návštěvě u starého, prastarého horala, o kterém se traduje, že je ještě mnohem starší než oficiální nejstarší žijící člověk na světě.
„Nevím, pážata,” praví děd, „za mládí mého počítat jsme neuměli ještě.”

„Jó, Kamasutra,” postěžoval si děda, „to je pro mě sci-fi!”

Baví se dva sklerotici a jeden říká: „Ty, už jsem normálně zapomněl, jak se jmenuješ!”
A druhý na to: „To nevadí, na kdy to potřebuješ vědět?”

Přišel dědek domů a rozložil se na pohovce.

Starý milionář našel pod stromečkem mladou prostitutku.
„Co tady děláš?” zeptal se dívky překvapeně.
„Já jsem přeci tvůj dárek...” usmála se na něj šlapka.
„Ach Bože, díky!” šťastně zvolal stařík. „Vždycky jsem si přál takovou dceru!”

„Každý den chodím za nějakým doktorem a lidé o mně říkají, že jsem hypochondr,” stěžuje si kamarádům děda Benák.
„No ale nejsi?” pochybuje František.
„Nejsem,” zlobí se děda Benák, „já za to nemůžu, že mám mezi doktorama tolik přátel!”

Děda praví: „Dnešní holky jsou pravým opakem těch, které jsem proháněl za mlada. Mají volné mravy a pevné vnady.”

Sedí devadesátiletý děda na lavičce v parku a pláče. Slušně vychovaný mladík, který šel okolo, se samozřejmě soucitně ptá, co se děje. Stařík odpovídá: „Víte, jsem zamilovaný do mladé ženy.”
„No, a co je na tom k pláči?” podiví se mladý. „To byste se měl spíš radovat.”
„Počkej, ty tomu nerozumíš,” namítne děda. „Každé ráno, než jde do práce, se pomilujeme. V poledne přijde domů na oběd, zase mě pomiluje a uvaří mi. Večer taky a na noc se milujeme dvě hodiny.”
Stařík zase pláčem skoro nemůže mluvit.
„Tomu teda vůbec nerozumím,” třeští oči mladík. „Vždyť je to perfektní, tak proč brečíte?”
„Já jsem zapomněl, kde bydlím!”

„Dnes už si nepřeju nic jiného než poklidně dožít,” svěřuje se starému kamarádovi penzionovaný generál.
Přítel se na něj podívá jako na blázna: „Tak proč se chceš ženit?”

Jaký je rozdíl mezi českým a americkým důchodcem?
Žádný, oba dva si ze svého důchodu můžou udělat výlet do Prahy.